Nejjednodušší je to při jednání o prodloužení nájmu, i proto doporučuji uzavírat nájemní smlouvy na roční období. I mimo to však pronajímatel může nájem zvýšit – musí se však s nájemníkem dohodnout (nebo pokud se dohoda nedaří, může se obrátit na soud pro určení výše nájemného). 

Již v nájemní smlouvě by mělo být uvedeno, kdy a za jakých okolností se může měnit výše nájemného a záloh. Druhou variantou je k nájemní smlouvě vytvořit dodatek, v němž se majitel bytu – pronajímatel a nájemce dohodnou na nové výši nájmu. Zákon opět reguluje výši nájemného. Nárůst nájemného  nesmí překročit 20 % z původní částky a nesmí se zvyšovat více než 1 x za rok  a dále nesmí překročit takzvané obvyklé nájemné (srovnatelná výše nájemného za obdobný byt v místě  a čase ). Obvyklé nájemné se zjišťuje posudkem v realitních kanceláří nebo znaleckým posudkem.

Podmínky zvyšování nájemného by měly být sjednány v nájemní smlouvě. Zpravidla je v nájemní smlouvě stanoveno zvyšování nájemného takzvanou inflační doložkou. Zvýšení nájemného je možné dohodnout i formou Dodatku  ke smlouvě. Dohodou mezi nájemcem a pronajímatelem je možné zvyšování nájemného i zcela vyloučit a Dohoda má v tomto případě přednost před zákonem. Pokud zvyšování nájemného neřeší nájemní smlouva, postupuje se podle občanského zákoníku. Pronajímatel se může obrátit na nájemce s písemným návrhem na zvýšení nájemného nejdříve za rok od posledního zvýšení nájemného. Zvýšení nesmí přesáhnout 20 % hranici, a to včetně zvýšení, ke kterému došlo v posledních třech letech. Jestliže nájemce do dvou měsíců neodsouhlasí návrh na zvýšení nájemného, může se pronajímatel domáhat zvýšení nájemného u soudu.

Pokud chci zvýšit nájem, musím vždy nájemce předem upozornit písemnou formou. Buď upravím nájemní smlouvu nebo udělám dodatek ke smlouvě.