Nejjednodušší je dohoda s nájemníkem. Pokud se dohoda nedaří, mohou následovat více či méně nátlakové metody, avšak doporučuji neporušovat platné zákony (např. nedotknutelnost obydlí). V krajním případě se obrátit na soud se žalobou na vyklizení. Určitým zrychlením, jak uspíšit vystěhování nájemníka, je nájemní smlouva (nebo dohoda o ukončení nájmu) sepsaná formou notářského zápisu s přímou vykonatelností.

Může se stát, že nájemník využije vše, co  mu zákon umožňuje. A zákon v zásadě chrání nájemníka. Násilím nájemníka  k vyklizení bytu  nemůžete donutit. Pamatujte, že nájemník se může bránit a může se i obrátit  na soud a žalovat neplatnost výpovědi. Nájemníka může pronajímatel vystěhovat pouze na základě  soudního příkazu.  Pokud nedojde s nájemcem k dohodě, musí majitel podat k soudu žalobu na vyklizení nemovitosti. A vyřízení u soudu trvá obyčejně desítky měsíců. Teprve potom, když se  nájemník  ve lhůtě určené v soudním rozsudku nevystěhuje, může pronajímatel případ předat soudnímu vykonavateli nebo exekutorovi. Z výše uvedeného vyplývá, že nejdůležitější je prověřit nájemce před uzavřením nájemní smlouvy a pokud nastanou důvody k výpovědi z nájmu, jednat  a domluvit se.

Po skončení nájmu je nájemce povinen byt předat pronajímateli. Pakliže se tak nestane a nájemce se nechce vystěhovat, jediná legální obrana pronajímatele je podání žaloby na vyklizení, případně se může následně domáhat vyklizení po právní moci rozsudku i exekučně.

Majitel musí výpověď řešit písemnou formou a poslat poštou, aby měl doklad o předání písemného  ukončení nájemní smlouvy, které bude potřebovat k doložení u soudu, pokud k němu dojde. Zákon v tomto státě chrání nájemníka, a ten když v tom umí chodit dokáže si nájem protáhnou i o několik měsíců, než dojde k soudnímu vystěhování.